Společnost Iveco Czech Republic plánovala pro letošek výrobu 2500 autobusů. Loni, když se ještě jmenovala Karosa, jich bylo 2438, předloni 1880. "Zatím se zdá, že letošní skutečná výroba bude podstatně vyšší než plán. Očekávám, že dosáhne 2600 až 2700 kusů," uvedl generální ředitel Daniel Patka. Tato hodnota podle něj představuje kapacitní strop: "Továrna ve Vysokém Mýtě je nejmodernější v Evropě, ale bez značných dodatečných investic již prakticky nemůžeme produkci zvyšovat."

Loňské prodejní rekordy se vysvětlovaly tím, že mnozí dopravci si chtěli na poslední chvíli pořídit autobusy starší generace, čili takové, do kterých není nutné doplňovat roztok kyseliny močové prodávaný pod názvem AdBlue. Celková poptávka po linkových autobusech se však v Evropě po zavedení přísnější emisní normy drží nadále na vysoké úrovni, což u jiných - například přepychových zájezdových - úplně neplatí.

Norma Euro 4 nebyla jediným rizikem tohoto roku. Výrobce zároveň přišel se zásadní inovací. Skončila stará řada 900, která koncepčně vycházela z řady 700 pocházející z 80. let. V součtu se těchto vozidel vyrobilo přes padesát tisíc, což v autobusovém světě představuje fenomenální výsledek. Tradiční českou řadu nahradil nový linkový Crossway. Sortiment doplňuje luxusnější typ Arway využitelný nejen na linkách, ale také k turistickým účelům. Crossway má rovněž verzi pro přepravu školní mládeže. Obdobně jako předchozí úspěšný typ, který byl odvozen od klasické Karosy 900, se nazývá Récréo. "Zájem o novou řadu autobusů předčil očekávání," prohlásil Patka. Zhruba 80 procent produkce jde na vývoz.

NÍZKÝ VSTUP. Iveco Czech Republic nyní doplňuje nabídku novým modelem určeným pro provoz ve městech a na příměstských linkách. Jmenuje se Crossway LE. Závěrečná písmena jsou zkratkou ze spojení "Low Entry", čili nízký vstup. Autobus má v přední části nízkou podlahu, což vyhovuje starším lidem, nemocným, matkám s kočárky apod. V zadní části zůstal standardní hnací agregát autobusu Crossway a podlaha tam proto stoupá na běžnou úroveň linkového vozu.

"Podařilo se nám dosáhnout toho, aby nízkopodlažní část sahala co nejvíc dozadu," podotkl ředitel Patka. V těchto dnech montují ve Vysokém Mýtě šest předsériových vozidel, od září bude nabíhat sériová výroba. Do konce roku by jich mohlo být sto, objednávky jsou už asi na tři čtvrtiny tohoto množství. Společnost se domnívá, že od příštího roku bude vyrábět 300 až 500 těchto autobusů ročně. Zájem očekává v České republice a na Slovensku, dále v severských státech, kde je po této variantě tradičně vysoká poptávka, a také ve Francii a Itálii, což jsou její hlavní trhy. Města si autobusy s nízkým vstupem pořizují tehdy, když chtějí cestujícím aspoň částečně nabídnout pohodlí nízkopodlažního vozidla, ale zároveň musejí šetřit. Cena LE autobusu je oproti nízkopodlažnímu o 25 až 30 % nižší (u klasických středněpodlažních činil rozdíl 40 až 50 %).

"Řada západních měst přešla na plně nízkopodlažní autobusy a v centrech to tak určitě zůstane," vysvětluje Patka. Autobus typu LE se uplatní zejména na periferiích velkých měst, při zajištění příměstské dopravy, a také v menších městech, která mají omezený rozpočet na dopravu. "Například Praha se snaží nakupovat nízkopodlažní autobusy, ale i v hlavním městě jsou sídlištní trasy, kam se hodily středněpodlažní, a ještě lépe se tam budou hodit autobusy LE, které umožňují urychlit výstup a nástup."

Podle nových pravidel Evropské unie budou autobusy, které slouží k městské hromadné dopravě, muset být vybaveny zařízením umožňujícím nástup a výstup osob se sníženou pohyblivostí. Namontovat takovou plošinu do nízkopodlažního autobusu je mnohem snazší a levnější než do klasického. I to je důvod, proč si místo středněpodlažních vozidel pořídit typ LE.

Autobus Crossway LE však výrobce - na rozdíl od někdejší české řady 900 - nebude nabízet s kloubem. Ředitel to vysvětluje tím, že skupina Iveco nabízí velký výběr jiných dlouhých autobusů. Společnost Iveco CZ vozidla sesterských závodů kompletuje a prodává. Podle přání místních dopravních podniků vybavují ve Vysokém Mýtě autobusy z Francie informačními systémy a prvky interiéru. Letos bude těchto vozidel asi 170 (tento počet není zahrnutý v plánované produkci 2500 kusů). Odběrateli nízkopodlažních vozů jsou hlavně česká města, ale také Škoda Plzeň, která z nich dělá trolejbusy.

PŘIBÍRAJÍ NOVÉ LIDI. Velké objednávky vyžadují velké nasazení. Firma musela naplánovat šest pracovních sobot. Zvyšuje také stavy; na začátku roku se rozhodla přijmout do výroby dalších tři sta zaměstnanců. "Je čím dál těžší najít v České republice kvalifikované dělníky," stěžuje si Patka. Většinu nově přijatých tvoří lidé, kteří už v továrně pracovali jako agenturní pracovníci. "Je velká výhoda, když víme, jak pracují, a vybrali jsme si ty nejlepší."

Společnost má nyní 1945 zaměstnanců kmenových, k tomu asi 530 agenturních (z ČR, Slovenska a Polska). Před rokem měla 1661 kmenových zaměstnanců a 625 agenturních. Průměrný plat ve firmě činí 22 915 Kč.

Ve Vysokém Mýtě se vyrábějí linkové autobusy značky Irisbus určené pro celý svět, ale rozhodně by nebylo vhodné hovořit o nějaké montovně. Crossway zde vyvinuli, nynější generální ředitel byl šéfem vývoje linkových autobusů celé skupiny. Dnes se vývoji věnuje ve Vysokém Mýtě asi sto lidí. Pracují na dalších verzích vozidel Crossway a Arway. Oba autobusy mají mít k dispozici dva různé motory, dvě délky (12 a 12,8 metru), každý bude ve dvoudveřovém i třídveřovém provedení, zároveň se chystá patnáctimetrová verze. Kromě vývoje linkových autobusů dělají ve Vysokém Mýtě dynamické a pevnostní výpočty i pro ostatní členy skupiny Irisbus-Iveco.

Továrna zůstává významným partnerem českých výrobců dílů. Asi 50 procent nakupovaných položek připadá na dodavatele z ČR. Z hlediska hodnoty je to zhruba 30 %, protože nejdražší díly (motory a převodovky) pocházejí z Francie, jejíž podíl činí zhruba 33 %. Na dodávky z Itálie připadá 17 % a na Německo asi 11 % hodnoty nakupovaných dílů.

ZMĚNA NÁZVU. Do italské skupiny Iveco se postupně dostala řada výrobců autobusů. Mnohdy šlo o slavné značky, jako Renault V. I., Magirus Deutz, Hispano-Suiza, Orlandi, Heuliez-Bus, Saviem, Berliet či Ikarus. Všechny dosud fungující závody se " nyní jmenují Iveco, výrobky nesou značku Irisbus-Iveco.

Společnost Iveco CR se snaží zaměstnancům a okolí ukázat, že přes změnu názvu zůstává domácí firmou. Uspořádala ve Vysokém Mýtě slavnostní den se spoustou atrakcí pro zaměstnance a jejich rodiny. Předváděla vozidla Iveco a Fiat (což je majitel), přizvala kaskadéry, mažoretky, klauny, komiky a hudebníky. Vzpomínala na zakladatele, karosáře Josefa Sodomku. Zorganizovala velkolepý den otevřených dveří. Dohodla se s odbory v kolektivní smlouvě na řadě zaměstnaneckých výhod a nadprůměrném růstu mezd. Sponzorovala četné akce ve městě, pozvala bývalé pracovníky apod.

"Lidé s určitou nostalgií vzpomínají na název Karosa," připouští Patka. Jestliže někdo třicet let chodil do Karosy, bude dál říkat, že jde do Karosy. Ale lidé podle Patky vnímají zejména pozitivní stránky: v roce 1993, čili v době privatizace, Karosa prodala jen 938 autobusů, loni o 1500 kusů víc. Továrna se rozvíjí, nabírá lidi, vyplácí nadprůměrné mzdy, které rostou výrazně rychleji než inflace, a vyrábí vynikající vozidla. "Podívejte se na osudy jiných automobilek v Česku - pomineme-li Škodu Auto pod vedením Volkswagenu, nikde jinde nebyl vývoj ani zdaleka tak úspěšný jako tady," upozorňuje ředitel.

Lze sice ještě potkat lidi v pracovním oblečení s nápisem Karosa, podle vedení však dochází k postupné výměně za montérky s logem delfína a nápisem Irisbus Iveco. Někteří lidé by název Iveco přijali, ale poněkud jim vadí doplněk Czech Republic. Ve Francii a Španělsku je totiž název státu uveden v národním jazyce. V českém případě by prý byl problém s háčkem, ale určité podezření na trochu nerovnoprávné zacházení se středoevropskými národy přetrvává. Ve španělském názvu Iveco EspaEa vlnovka nad n nevadí, zato na Slovensku se firma jmenuje Iveco Slovakia.

"Změna názvu není něčím, co by ovlivnilo rozhodování českých zákazníků," soudí ředitel Patka. "Jedno jim to možná není, ale rozhodují se racionálně - porovnávají cenu a vlastnosti autobusů. Když jsme se ještě jmenovali Karosa, řada českých zákazníků si kupovala Mercedesy, a to i Mercedesy vyráběné v Turecku. Kdyby rozhodovala národní čest, nedělali by to."

Podle obchodního ředitele Petra Ruska platí, že čím víc má zboží spotřební charakter, tím víc je pro spotřebitele důležitá značka, pověst a původ. Čím víc jde o investiční zboží, tím víc dostávají při rozhodování přednost pragmatické argumenty.

KRÁCENÉ DOTACE. Na začátku letošního roku došlo v Česku ke snížení prodeje autobusů z Vysokého Mýta. Jedním z důvodů je podle vedení firmy skutečnost, že v zimních měsících byla nezvykle vysoká poptávka v cizině. Hlavní příčinu však ředitelé spatřují v přístupu státu. "V předchozích letech Ministerstvo dopravy vyhlašovalo rozdělení dotací na nákup městských a linkových autobusů obvykle v březnu. Letos k tomu došlo až koncem května, a tyto dotace jsou meziročně nižší o 100 milionů korun, " upozornil obchodní ředitel Rusek. Snížení dotací na autobusy nepovažují ve Vysokém Mýtě za moudré rozhodnutí.

"Třicet až čtyřicet dnes koupených autobusů vypouští tolik škodlivých emisí jako jeden, který je starší deseti let," tvrdí Patka. Aniž by si toho lidé nějak zvlášť všimli, na konci loňského roku přišla u autobusů velká revoluce. Dosud technický vývoj vždy doháněl legislativu - zákony nutily výrobce dělat lepší motory a snižovat emise. Technika ale došla až na hranici možného, tradičními metodami se už parametry motorů nedaly zlepšovat, a tak došlo ke skokové změně. Konstruktéři museli začít uvažovat úplně jinak.

"Správným řešením byla metoda selektivní katalytické redukce za použití kyseliny močové," domnívá se Patka. "Najednou máme v ruce technologii, která výrazně předstihla legislativu. Jsme schopni splnit normu Euro 4 a ještě přísnější Euro 5 a EEV. Již dnes si můžete objednat motor, který bude plnit předpisy ještě v roce 2012." Tyto špičkové naftové motory jsou z hlediska emisí plně srovnatelné s plynovými agregáty, které mají širokou publicitu. U nich ovšem hraje roli daňová politika a zvýhodnění ze strany státu. Iveco proto také nabízí autobusy na plyn.

"Je složitým tématem pro odborníky, aby spočítali, kdo nejvýrazněji znečišťuje ovzduší a na základě jaké investice se nejvíce sníží emise. Lidé, kteří topí v kamnech odpady, znečišťují životní prostředí ve městech mnohem víc než moderní autobusy," řekl Patka.

Přes příchod čínské konkurence do Evropy se šéfové společnosti Iveco CR o budoucnost nebojí. "Bude ještě několik let trvat, než čínské autobusy získají parametry, servis a zázemí, na které jsou naši zákazníci zvyklí. Autobus je dlouhodobá investice. Dopravce potřebuje, aby se o autobus někdo patnáct let staral, chce mít pocit jistoty, a ten zatím levná asijská konkurence většinou nedává."

PETR KORBEL


Crossway LE v příměstském provedení. V městském bude mít třetí dveře.

Související